Slovo úvodem

Vážení a milí přátelé,

k jednání pléna Poslanecké sněmovny jsme se sešli ve čtvrtek 19. listopadu a pátek 20. listopadu. Tyto dva jednací dny byly z pohledu jednacího řádu Poslanecké sněmovny unikátní, neboť jsem svolal sedm mimořádných schůzí, což se v historii Poslanecké sněmovny doposud nestalo. Žádosti na jejich svolání jsem obdržel od všech poslaneckých klubů a také od vlády.

Minutou ticha jsme uctili památku zemřelých na onemocnění covid-19.

Hned v úvodu mé krátké rekapitulace našeho jednání bych zde rád zmínil usnesení, které jsme většinově přijali. Vyjádřili jsme v něm poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, hasičům, policistům, vojákům, hygienikům a dalším, kteří se starají o pacienty s nemocí covid-19 a i jinak přispívají ke zvládnutí epidemie. Jejich každodenní náročné práce si velmi vážíme.

Ve třetím čtení, v rámci hlasování daňového balíčku, jsme zrušili takzvanou superhrubou mzdu. Zároveň jsme schválili zdanění hrubé mzdy 15 procenty a u osob s měsíčním výdělkem nad 140.000 sazbou 23 procenty. Současně jsme odhlasovali zavedení stravenkového paušálu, zvýšili jsme spotřební daň z tabákových výrobků.

Dále jsme ve třetím čtení odhlasovali vládní předlohu o evidenci skutečných majitelů, jež vychází z evropské směrnice.

Prodejci pojištění budou mít zřejmě delší lhůty na doklad odbornosti, schválili jsme to v příslušné poslanecké novele. Zmrazili jsme platy ústavním činitelům a soudcům na jeden rok.

Jak předlohu týkající se daňových změn, tak i schválené zákony o evidenci skutečných majitelů, o platu ústavních činitelů, o delších lhůtách na doklad odbornosti prodejcům pojištění bude ještě projednávat horní komora Parlamentu.

Vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, žádosti jsme vyhověli a nouzový stav prodloužili do 12. prosince 2020.

Jednali jsme v omezeném formátu a dodržovali platná hygienická nařízení vyhlášená vládou.

Radek Vondráček

Anketa

Poslanci s vědomím zvýšení schodku státního rozpočtu zrušili superhrubou mzdu. Zároveň schválili 15procentní zdanění hrubé mzdy, u osob s měsíční mzdou nad 140.000 schválili sazbu 23 procent. Jaký máte názor (ano/ne)?

Archiv anket

Vyhledat diskuzi

Sucho v Česku

Další témata:

Díky současným dešťům se sucho zmenšilo, přesto v půdě chybí hektolitry vody. Vytváření nových vodních zdrojů, zodpovědné hospodaření se srážkovými vodami, šetření vodou v různých technologiích, to jsou možná řešení. Podělte se se svým názorem k tomuto problému. Jak jej vnímáte?

Pane Koplíku tato situace dokazuje, že i při této činnosti dochází u nás k podvodům, místo přeměření parcel z dřívějška dnešní moderní technikou, tak zájem jedince a kupčení proti všem a všemu, i proti přírodě.

Před časem mi přišlo upozornění, že jeden můj pozemek v sousedním katastru je předmětem změn a já jakožto soused jsem zván na vyměření pozemků v terénu. Vyměřování proběhlo minulé úterý a předmětem změn bylo vytyčení nové cesty. Nová cesta byla do map zanesena v souvislosti s

pozemkovými úpravami katastru v roce 2007 proto aby vlastníci jednotlivých pozemků měli ke svým pozemkům přístup. Jenže téměř všichni vlastníci dali své pozemky do pronájmu jednomu nájemci a ti kteří je chtěli obdělávat sami, se dohodli s nájemcem a on jim uvolnil pozemek jinde.

Pokud vím k žádným sporům nedošlo a cestu od té doby nikdo nepotřeboval, a tak zůstala jen na papíře. Až zelená starostka obce spolu s jedním taky zeleným vlastníkem iniciovali vznik této cesty, a tak středem pole povede cesta která zabere asi tak hektar orné půdy.

Ten hektar je teoretický ale traktoristé jen těžko budou orat jen těsně vedle zpevněné cesty, a tak to bude o něco víc. Zeleného cíle bude dosaženo a lán pole bude rozdělen napůl, a ještě několika bočními cestami. Při dělení velkých pozemků se argumentuje biodiverzitou ale vzniklá

pole budou jistě oseta stejnou plodinou, taky aby se měla kde schovat zvěř, no já myslím že na té cestě se těžko schová a taky kvůli zadržení vody v krajině, ale toto pole je na rovině, nevím jak cesta přispěje k zadržení vody. Jediné, k čemu tato cesta přispěje bude větší spotřeba

nafty při najíždění točení a couvání traktorů. Do budoucna se dá očekávat že další a další vlastníci budou půdu prodávat nájemci, a tak se zbytečnost cesty bude umocňovat. Takže orné půdy nám ubývá nejen stavbou dálnic ale i výstavbou zbytečných polních cest.

Každý problém se dá kdykoliv zvládnout, je podstatné zda je nutný pro běžný denní život. Každý člověk by si měl určit priority a ty jsou jiné jak pro 71 letého, tak pro 83 letého

Pane Jaroslave. Otevřít si odkaz to není nic složitého. Já se naučil obsluhovat počítač v padesáti, předtím jsem neuměl ani psát na stroji. Teď je mi 71. Taky se už nesnažím proniknout do nových technologií, ale základy není problém zvládnout. 😊

Pane Františku, ve svých létech již nemám zájem o podrobnou znalost. nových technologií. Jsem rád,že žijí již 10 let jak mi dovoluje mé postižení a občas se účastním kuloárních debat nás seniorů. Jsem rád v obraze všeho dění kolem nás, včetně denního a debat na těchto stránkách

Pane Jaroslave. Je trochu paradoxní, když se spolu bavíme po internetu a Vy mi napíšete že Vás zajímají osobní zkušenosti. Když Vám tu já napíšu osobní zkušenost, po internetu, tak pro Vás už je to informace získaná přes internet.

Mám ale takový dojem, že spousta z vás si odkazy nedokáže přehrát. Pro ty dám návod. Kurzorem najedete na začátek odkazu, zmáčknete levou myš a přejedete celý odkaz až zmodrá. Potom najedete kurzorem na kterékoli místo do modře označeného, zmáčknete a pustíte pravou myš.

Levou myší kliknete na otevřít odkaz no a potom už jen kliknete na šipku ve středu obrázku a začne přehrávání. Někdy se vloudí reklama. A ještě pro pana Jaroslava i jiné. Odkaz má tu výhodu, že místo tu napsaných tří řádek nám poskytne informace o daleko větším rozsahu navíc i zvuk a obraz.

Pane Františku, Vaše odvolávky na zkratky pro internet, a jiné, nám moc neříkají, spíš by měl zaznít Vaš osobní názor, případně poznatek ze skutečného života

Před chvilkou jsem se díval v ČT2na pořad Nedej se. Je to taková zelená svazácká agitka. Po skončení dávali devátý díl dokumentu Trvalé bydliště venkov. Docela zajímavé. Našel jsem to i v archivu ČT2. Tak tady dávám odkaz.

https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/12840158344-trvale-bydliste-venkov/219562221360009-kdyz-neprsi-a-uschne

K tomu je potřeba omezit podávání opakovaných mnoha stížností na realizaci vodních staveb ve veřejném zájmu. To prodlužuje nepřiměřeně dobu realizace.

S tím nemůžu souhlasit. Vláda, a snad i za podpory parlamentu, vytváří prostředí, kde bude možné kroky zadržování vody v krajině i dostupnosti pitné vody pro všechny občany realizovat. A to jak projekčně tak i finančně.

Tak jsme se dost nadiskutovali o přehradách, mokřadech, remízcích a pod. Jsme v době léta, které slibuje mnoho nestabilního počasí a do konce roku se s hospodařením s vodou nic moc nezmění. Dotovaná deštovka nás asi nevytrhne a všechno bude, jak v minulých létech. I ta naše Justice se zákony.

Pane Koplíku! Jak píšete, nejsem schopen pochopit vaše myšlenkové pochody, nesouvisející souvislosti a podivné odkazy. Nevím, čím jsou tak zajimavé abych jim měl věnovat takovou pozornost. Nevím do jaké role se zde začínáte stavět ale určitá intelektuální nadřazenost se dá vystopovat. Dále NCMNT.

Pane Kašpare. Mládež prý těžko chápe psaný text. Po přečtení Vašeho příspěvku mám takový dojem že i mnoho seniorů psaný text není schopno pochopit. Nic si z toho nedělejte, nespěchejte a přečtěte si můj příspěvek pomalu a několikrát. Pokud nepochopíte, ani potom, co se dá dělat. 😊

A mohl byste prosím konkretizovat kterým tak špatným zákonem jmenovaný způsobil dnešní sucho? Píšete o špatných zákonech v čase minulém. Tudíž nynější, už nové, dobré, zákony přinesly vodu a sucho zmizelo? Justice a sucho. Prostřednictvím pana předsedy se musím smát.

Nynější předseda Ústavního soudu zastával celou dobu od let devadesátých, po dnešek, jedny z nejvyšších míst ve vládě i justici a tak měl snad velký vliv na to jaké zákony se tu vytvářely a jaké právní prostředí tu bylo. Samozřejmě že zákony a jejich uplatňování mělo vliv na všechny oblasti

života, včetně hospodaření s vodou a tedy i sucho. Pana Rychetského jsem uvedl jen jako příklad a samozřejmě mu nekladu za vinu všechno špatné ale jeho podíl na špatných zákonech a na jejich prosazování u soudů má a velký. Hlavně jsem chtěl poukázat na vliv celé justice na nynější situaci.

Nevím jak se suchem souvisí předseda ÚS. V tom případě je třeba zmínit také soudruha Zemana, StB Babiše a mnohé další z pidi strany KSČM kteří jsou tam jsou, i se svými, podivně získanými tituly mnohem déle.

Pane Němečku. V podstatě se vším co jste teď napsal souhlasím. Jen tu neviditelnou ruku trhu jste špatně pochopil. Neviditelná ruka trhu, zkráceně znamená že na to kolik se má vyrábět ledniček, praček, televizorů nebo toaletního papíru, není třeba Ústřední plánovací komise ale že dostatek

těchto věcí zařídí trh. Co ale určitě třeba je, jsou dobré zákony a dobrá justice, která je realizuje v praxi. To nikdo nezpochybňuje. Takže za vzniklou situaci nemohou ekonomové ale právníci. Stačí si projít ty kteří zastávají vysoké funkce od roku 90 po dnešek. Například předseda Ústavního soudu.

Kdo za to může ? Politici od r. 89 . Nechali zabetonovat tisíce ha zemědělské půdy na různá překladiště , či zahraniční montovny , zemědělci neorají , v každé vesnici před 30-ti letech byla živočišná výroba , na polích byl široký sortiment . Co na to pán " Neviditelná ruka trhu ?"

Františku s tím máme v okolí řeky Moravy a Dyje zkušenosti. Komáři jsou velký problém. podobní nadšenci pro komáří mokřady by měli být umístěni v jejich nejbližším okolí. Nikoliv dávat rady z Prahy.

Všem, kdo doporučují zvýšit množství vody na našem území pomocí mokřadů, doporučuji shlédnout zprávy v TV. Ještě líp by bylo pokud by se rozhodli pro lepší orientaci v problému, strávit dovolenou, s celou rodinou v městě či vesnici poblíž takového mokřadu zamořeného obrovskými hejny komárů.

To jsem rád. :-)

Pane Škromachu. Myslím, že jste si přečetl pouze můj poslední příspěvek. Bez několika předchozích, včetně těch pana Kašpara, dává docela jiný smysl. Já si nemyslím že by se naše zemědělství mělo mít více mezí a že by vůbec bylo reálné, aby většinu polí obdělávali drobní sedláci.

Promiňte můžete kvantifikovat ty malé sedláky, Kolik jich je? Spíše mám pocit, že mladým se makat nechce. natož se denně starat o dobytek.

Přiznám se že tentokrát Vám moc nerozumím. Ptal jste se na meze. Množství mezí závisí hlavně na tom, kolik polností připadá na jednoho majitele (mimo jiného). Množství polí na jednoho majitele závisí (mimo jiného) na tom kolik dotací dostanou malí sedláci a taky jaká cla je chráním proti

zahraniční konkurenci. Pokud malí sedláci nedostanou velké dotace a nejsou chráněni cly, tak je zahraniční konkurence hospodařící na velkých lánech smete. O dotacích i clech v EU nerozhoduje vláda daného státu ale evropská komise. Švýcarsko není členem EU a tak si rozhoduje samo.

Navíc je bohatší než ČR a tak může dát i vyšší dotace. Je to hodně zjednodušené ale doufám srozumitelné. Velikost pozemků ovlivnila i pozemkové reforma z roku 1919 a po roce 1948 kolektivizace. Následné vrácení zemědělské půdy po roce 1990 už nemohlo zvrátit daný stav.

Já zase nerozumím vám. Zeptám se zde na meze a vy mně dáte přednášku o vstupu Švajcu do EU. Vašimi argumenty jsou jen hloupé odkazy na parlamentní listy které také nejsou celé Česko a také nepatří do EU........

Respektoval jsem vždy vaše názory. Ale jsou jisté meze( tentokrát ne ty dotazované na které jste asi nenašel patřičný odkaz) které, na rozdíl od vás, si překračovat nedovolím.

Jo, rozumím Vám velmi dobře. Jakmile dojdou argumenty, řeknete že si nenecháte žádné názory vnucovat. Jinak, nezpochybňuji že znáte situaci na statku Vaší dcery ve Švýcarsku, ale statek Vaší dcery není celé Švýcarsko a Švýcarsko není v EU. Švýcarsko je daleko bohatší než ČR.

Dotace do zemědělství a celní politika jsou vzhledem k tomu že Švýcarsko není členem EU docela jiné. Doufám, že když jste ve Švýcarsku tak Švýcarům doporučujete, aby vstoupili do EU, stejně jako nám v ČR doporučujete v něm zůstat. 😊 Nebo se mýlím a jste pro naše vystoupení?

P. Koplíku mně nějaké pochybné odkazy či statistiky nezajímají. Pouze fakta. Dcera spoluvlastní ve Švajcu 65-ti ha statek, asi 175 kusů hovězího. A až tam najezdíte v traktoru po poli za 30 let to co já nebudete mít chuť mně přesvědčovat. Na rozdíl od vás se vám nesnažím vnucovat mé názory.

Pane Kašpare, logika nastupuje teprve až známe fakta. Z nich teprve můžeme logicky něco odvodit. Podívejte se prosím na mé dřívější odkazy na tomto tématu. Pokud si pořád ještě budete myslet že v zemědělsky vyspělých státech mají víc mezí než u nás, dám tu statistiky.

Já vím že mnoho zelených argumentuje statistikami, které podle nich dokazují, že v zahraničí jsou rozlohy polí mnohem menší než u nás. Je ale třeba si dávat pozor na to o čem vlastně daná statistika vypovídá. Nechci se moc rozepisovat, ale klidně to udělám, pokud Vás nepřesvědčí ty odkazy.

Pane Koplíku, trochu logiky. Proč by meze tvořili když si je nikdy nerozorali?

Pane Sazečku. A mohl byste Vy mi říct ve které zemi se nyní meze tvoří? V mém příspěvku z 24.6. je několik odkazů, ve kterých uvidíte, jak hospodaří ve „vyspělých“ zemích, Německu, Francii, Holandsku atd.. Otevřel jste si je a podíval se. Jistě Vám poté naskočí i několik dalších podobných.

Produktivita velkých celků je jedna věc. Pěstování některých druhů jiná. Před 90. , ale i po něm se vykládalo něco o tom, jak se tu rozorávaly meze! Už jste někdo zažil vytváření mezí a remízků? Obávám se, že mnoho jich nevzniklo!

A velké polní celky jsou určitě z pohledu produktivity efektivnější než malá políčka.

samozřejmě se můžete vracet klidně až k Bílé Hoře. Absolutní spravedlnost neexistuje nikde ve světě. Myslím, že dnes je celkem jasné, co komu patří. A je potřeba s tím tak nakládat.

Pane Kašpare. Je sice možné že všechno vráceno nebylo, slyšel jsem o několika takových případech ve sdělovacích prostředcích, ale to byly většinou nějaké sporné případy. Určitě bylo i někomu ublíženo ale většinou vrácení proběhlo bez problémů.

To je moje osobní zkušenost a neznám nikoho ve svém okolí komu by pole nevrátili. Něco jiného je vložený majetek do JZD ale to je velmi složitá problematika a jsem tu kritizovaný za dlouhé příspěvky, tak to rozvádět nebudu.

A je to jako s rozpočtem. Všichni víme, že je špatný a nikdo proti tomu nebojuje.Teď nám dost napršelo, tak bude zas chvíli klid a odborníci se mezitím snad poradí

Podobné zcelování pozemků jako v SRN proběhlo také ve Švýcarsku ale né proto, že by chtěli jezdit traktorem po poli ráno tam a v poledne zpět. Ale proto, že se tato políčka dědičně generacemi dělila. Dnes už to není možné protože se dědicové musí vypořádat finančně a né rozparcelováním.

U nás proběhlo v padesátkách také zcelování ukradením. Jen my se s tímto zcelování moc ve světě chlubit nemůžeme a navíc ještě těm zlodějům dovolíme rozhodovat zda a co vrátit. Smutný to národ.

Přehrad, rybníky či mokřady mají význam právě v dnešním období přívalových dešťů a bouřek. Vodní příval je potřeba zadržet v krajině, jinak nám odteče velmi rychle do jiných povodí a moří. A chápu nespokojenost občanů v dotčených oblastech, ale je tady společenský zájem.

Síť nových přehrad v ČR je dobrý nápad. Ale ne nové Lipno. Přehrada je zásobárna pitné vody a vodní páry pro zvlhčování ovzduší a tvorbu mraků. Zeptejte se občanů Španělska, kolik přehrad se postavilo v době generála Franka a jak jsou za ty přehrady Španělé rádi.

Řekl bych že naše příspěvky nikdo ze zakladatelů nečte. Teď mi vytečkovali jméno diskutujícího, kterému byl můj příspěvek určen, předtím vytečkovali slovo „zavlažovací k*****y“, pěstování a další nezávadná slova. Dělá to zřejmě nějaký špatně naprogramovaný automat.

Pane *****k. Můj příspěvek byl ironický. Přehrál jste si odkazy pod ním?

Pro pana Koptíka - v SRN byla v šedesátých letech pozemková reforma. Pole se scelila a tímzvětšila. Na malé pozemku se udřete k smrti, ale s bídou se jen uživíte.

Jojo tak nějak to je. V zahraničí nebyli tak hloupí a doteď tam mají malá políčka rozdělená mezí. Kvůli biodiverzitě osázená různými plodinami. Přehrady a zavlažovací k*****y netřeba. Tu studánka, onde remízek, krajina jak z pohádky. 😊

https://www.youtube.com/watch?v=iruC9nVpAa8
https://www.youtube.com/watch?v=UKRsugmwL-8&list=RDCMUCBoXjMgqTNDcY395KJQkSRw&index=3

https://www.youtube.com/watch?v=AqC5xcHj80c
https://www.youtube.com/watch?v=g93ro1B54b4&list=RDCMUCw2il95DXcigSOEosqL8izA&start_radio=1&t=43
https://www.youtube.com/watch?v=otpQl_zxSs4
https://www.youtube.com/watch?v=1jDhnTtDd9M

Pane Koptík, nechci jezdit na žebřiňáku, jen se rozhlížím okolo sebe. Bývalé Východní Německo. Polsko, Maďarsko, Bulharsko, nikde nejsou velké nepřehledné lány a pod sebemenším kopečkem obrovské splavené, louže bez porostu.

Paní Turková. Na hlubokou orbu a na stopnutí výstavby na zemědělské půdě máme stejný názor. Budovat znovu meze, tak v omezené míře na svažitých pozemcích snad, ale vrátit stav před scelování to už nikdo z mnoha důvodů neudělá, a pokud ano, znovu na to doplatíme.

V dnešní době malé farmy už jen těžko budou konkurovat těm velkým a když tak jen v určitých speciálních plodinách. Zahraniční konkurence by jistě ráda viděla rozparcelování na malé pozemky a malé farmáře, snáze by je převálcovala a půdu následně levně skoupila.

Taky bych rád viděl, kolik těch farmářů je ochotno se do farmaření pustit. Já žiji celý život na vesnici ,ale žádné takové tu nevidím. Moudré přísloví praví že nevkročíš dvakrát do téže řeky. Dnešní podmínky jsou zcela jiné, než byly před kolektivizací. To nelze vrátit. Mezitím uběhlo mnoho času.
😊

Paní Šímová. Škoda že jsem neznal Vaše názory na kácení lesa dřív. Měl jsem podíl na 10 ha lesa a dlouho jsem sháněl kupce. Prodal bych Vám jej levně a potom byste se mohla přesvědčit na vlastní kůži, jak to s tím kácením stromů napadených kůrovcem vlastně je. Moc by Vám to prospělo. 😊

Stačilo by přestat kácet lesy a nevymlouvat se na kůrovce.Ten tu byl vždy a bude dál,jen ty lesy,které držely vodu,aby nebyly záplavy a voda se jen tak nespláchla,tu už nejsou!!!

Přehrady, za 20 let, k čemu!? Co takhle rozvorat šité lány (které velkozemědělci rádi zdědili po komunistickém zcelování) vytvořit meze, polní cesty, remízky a strouhy a znovu začít s hlubokou orbou. Nepovolovat další centra nákupů s obřími parkovišti atd.. Lze začít hned s hmatatelným výsledkem.

Citoval jsem šéfa CHKO Český ráj pana ing. Klápště takže vaše dotazy, zda si něco myslím, nejsou na mne. Jde o nepochopení jeho myšlenky. Dotyčný pán řekl, že je z hlediska investic jednodušší zápíchnout prst do mapy a naplánovat, že zde bude.....

..... přehrada. Ale pokud nezačneme vodu zadržovat v krajině hned tak za dvacet let, dřív to postavit neumíme, už nebudeme mít co zadržovat. A už to neřešte. Ať vám udělám radost tak jsem také pro přehrady i když vím, že se ani jedné nedočkám. Půl bilionu nebude stačit ani na chod tohoto státu.

Jakub Krčín Měl štěstí, že tehdy nebyl žádný šéf CHKO který by mu dokázal, že když nebude voda, tak velké vodní nádrže nenaplní a že takové nádrže nemají žádný význam. Tehdy byl jejich ekonomický význam daný chovem ryb, dnes jsou přehrady zásobárnou pitné vody atd. atd.

Myslíte že objem ve stovkách milionů m3 vody jednotlivých přehrad je jen kosmetika? Myslíte, že řeka jejíž stav je v době sucha částečně udržovaný z přehrady a která protéká několika městy nemá vliv na životní prostředí? Myslíte si že po nynějších deštích nebude čím přehrady naplnit?

A co vyrovnávání výkonu v elektrické rozvodné síti? Kde naberete elektřinu, když se ve špičkách zvýší odběr a současně nesvítí slunce na solární elektrárny, nebo nefouká vítr na větrníky? Jak říká jedna filmová postava: Nebudu to víckrát opakovat. 😊

Šéf CHKO Český ráj říká: Z hlediska ekonomiky investic je samozřejmě nejjednodušší ukázat na jedno místo a říct, že tam postavíme zeď. Ale co když ta voda nebude. To pak budou přehrady prázdné? Není to hlavní řešení, je to kosmetika. .......

.........Podle prognóz potřebujeme tu vodu mít v obcích a ve městech, nikoliv někde v přehradě. Je to výkřik, pouhé PR, nic víc

O tom suchu vykládejte těm dnes vytopeným a nebudete stačit utíkat. Jsme střecha Evropy a pokud bude pršet z nebe, pak jen MY a nikdo jiný máme v rukách kolik vody zde zůstane a kolik jí pustíme za hranice. Nevymýšlet nesmysly, ale reálnou koncepci jak vodu v ČR zadržet. Už to mělo být dávno!

Jenže, bohužel, ne zemědělec ale ten kdo úrodu od něj koupí určuje co má dotyčný zasadit. A v tomto komunisty historický pokřiveném zemědělství už nejsou sedláci ale jen pronajimatelé a nájemci. První zajímají peníze a druhé nezajímá zkvalitňování cizí půdy. Tento kruh nemá řešení.

Ke stejnému problému jsem sledoval pořad p. Jílkové MÁTE SLOVO, který mezi řádky konstatoval, že ne plánování, ale lidé v zemědělství, znalí problému, mají rozhodovat, jak a s čím osazovat pole a budovat remízky a plochy k zadržení vody. V minulosti, to bylo svatou povinností každého sedláka

Souhlasím s Vámi pane Vybíral. Dnešní dobu charakterizuje titul knihy, Ubavit se k smrti. Lidé vkládají obrovské množství prostředků i práce do zábavy všeho druhu. Sport, divadlo, film, cestování, i nové technologie jako počítače a mobilní telefony, slouží převážně k zábavě.

Sport už není o sportování, ale je to showbyznys. Obrovské a stále stoupající počet výtečně placených „sportovců“ v dalších a dalších disciplínách. Tito „sportovci“ se prodávají a kupují jako prodejná děvčata za neuvěřitelné peníze. K tomu jejich týmy složené z trenérů, lékařů masérů,

psychologů, manažerů atd. Výstavby nových hřišť s vyhřívanými umělými trávníky, klimatizovaných hal s energeticky náročnou ledovou plochou golfových hřišť s obrovskou spotřebou vody na zavlažování a dalších a dalších sportovišť pro další a další nově vznikající sporty.

Hřišť pro děti, míněno děti, které si chtějí zasportovat, a ne se sportem v budoucnu živit, je málo. O „kultuře“ lépe řečeno showbyznysu, snad až příště. Promiňte to ošklivé slovo showbyznys ale ono nejlépe vystihuje něco čemu se říká sport, kultura, cestování i slavné nové technologie.

Sucho v Česku. Já bych dodal jen toto: Lidé se kvůli chvilkovému zbohatnutí či potěšení, dopouštějí vůči přírodě a krajině neuvěřitelných zvěrstev. Jestli brzy nezačne platit ,že pitná voda, úrodná zem je nad zlato, lidé rychle zjistí ,že močůvka se nedá pít a písek se nedá jíst.
Vybíhal Josef

Paní Němečková. Souhlasím s Vámi a současně nesouhlasím. To co jste uvedla, málo dobytka, lépe řečeno jeho nerovnoměrné rozložení po republice a způsob podestýlky, stavění na úrodné půdě místo zplanýrování chátrajících fabrik a výstavby na jejich místě, pro vodu neprůchodné povrchy i

tam kde by mohlo být například toto:
https://www.ceskestavby.cz/clanky/kam-se-hodi-vegetacni-dlazba-22975.html
V čem s Vámi nesouhlasím jsou přehrady.

Ty jsou schopny pojmout obrovské množství vody, částečně omezit povodně a v době sucha ovlivnit povrchové i spodní vody, nejen v bezprostředním okolí přehrady, ale i po celém dalším toku řeky z ní vytékající, nemluvě o energetickém přínosu a zásobování pitnou vodou i zavlažování.

Čemu se divíme, když státní zájem je udělat z Česka montovnu s halami a dvůr s vybetonovanými plochami? A daří se, jen co je pravda! Veďte k odpovědnosti Ministerstvo životního prostředí nebo ho pro zbytečnost zrušte!

Voda nezavlaží pole. A na polích chybí víc brambor, řepy, zeleniny....
Pořád se dává tolik peněz na zavlažování, a kde to je ?

Problém nedostatku vody je vlastně klimatickými změnami, způsobem hospodaření s půdou, málo dobytka, hnůj atd. Všude na urodné půdě se stavi sklady, fabriky, pritom staré chátrají,všude se betonuje, kachlíčkuje, po náměstích, voda nemá kde vsakovat, a jen slunko vyhřívá. Přehrady nepomohou, voda

Milos Adam
16.06.20

Za tohle mohou jednoznačně politici. Péče o půdu nulová, zabírá se stále zemědělská půda pro sklady, montovny. Pravidla jsou taková, že nutí zemědělce nepěstovat plodiny zlepšující půdu, není chlévská mrva, nepěstují se brambory, a mrkněte, jak se orá - po spádnici často, nebo jak se seje a sází.

Velký význam má trvalá péče o zemědělskou půdu. Obměna plodin a kvalitní přírodní hnojení.

Vše obsažené v otázce podporuji, ale budování přehrad (příp. s vodními elektr.) s mírou-zabírají půdu, lesní porosty,takže především nerozvodňování podzemních vod,např.formou betonových stěn a dna,nenaruší krajinu+ vodě prostupné odstavné plochy,parkoviště,obnovování a zakládání rybníků,mokřady, aj.

Od devadesátých let vzniklo mnoho zákonů, které znemožňují postavit věci užitečné, a naopak umožňují stavět to bez čeho bychom se klidně obešli. Ekologická, zelená a jiná občanská hnutí prosadila za masivní pomoci EU nesmyslné zákony. Pokud je něco v zájmu těchto skupin,

může se budovat jakýkoli nesmysl. Protože jsou to mladí lidé, tak místo aby se stará průmyslová zařízení bourala a na jejich místech se stavělo něco potřebného pro společnost, třeba byty, tak se v areálu těchto staveb umístí „kulturní“ zařízení. Ta kultura spočívá

většinou v akcích, kde se mladí plouží pod vlivem alkoholu a drog. Další stavby si prosadí velmi bohatí lidé a firmy, které kašlou na zákony a raději zaplatí pokuty a nebo úplatky. Proto stát není schopen cokoli postavit a když tak za mnohonásobně delší čas než je potřeba.

Stát není schopen vykoupit pár metrů pro silnici jejíž povolování trvá 10 let a zhotovení dalších 10let. A to je přehrada mnohem větší problém do majetkových práv. Ponechám si svůj názor o převážné zodpovědnosti za hospodaření s vodou v krajině na zemědělcích a lesnících.

Přehrady ať velké nebo malé jsou důležité v mnoha směrech. Částečně zmírní velké povodně, částečně pomohou v době sucha plnit alespoň trochu řeky z nich vytékající, ovlivňují spodní vody nejen v oblasti přehrady ale i v řekách, ovlivňují klima v dané oblasti, pomáhají v zásobování

pitnou vodou, Někde jsou zdrojem vody pro zavlažování, někde mají i rekreační poslání a některé nám vyrábějí elektřinu a pomáhají stabilizovat elektrickou rozvodnou síť. Přehrady určitě nedostatek vody samy o sobě nevyřeší ale při řešení mohou významně pomoci.

Souhlasím s panem *****kem že rozdělení velkých lánů bude spíš ke škodě než k užitku. Rozdělit je třeba velkochovy. Stejný majitel může mít několik chovů rozdělených v několika oblastech kde současně provozuje rostlinnou výrobu.

. Stát by neměl takové či onaké způsoby zakazovat ale ty prospěšné podporovat. Současně je třeba říct že tato změna neproběhne v řádu let ale desetiletí, pokud se s ní ovšem vůbec někdy začne.

Spotřeba vody se zvyšuje, tlak na zemědělské soběstačnost také. Svádět všechno na velká pole je sice populární, ale bez nich zemědělská velkovýroba fungovat nebude. Farmářské trhy nás neuživí. Řešení je budování malých přehrad, které by sloužili i rekreaci. Příklad: Smraďavka u Buchlovic, Slížany.

Vzhledem k obrovskému růstu populace ve světě a tím i spotřebě vody a zaroveň kácení lesů hrozí i války o vodu. Musíme proto i u nás budovat nové rezervoáry vody, přehrady, ale i menší vodní díla a tím zadržet a využít co nejvíce cenné vody a nenechat ji volně odtéct do moří.

Myslím, že lidem na Uničovsku by se v pondělí ráno nikdo neodvážil říct o nedostatku deště. Přehradou, postavenou za možná dvacet let, vodu do půdy nedostaneme. Tu musí zadržet zemědělec na svém poli. Ale né na 100ha svažitém letišti navíc nevhodně osetém. Jenže Zemědělců je tu málo

Nedostatek vody v půdě není otázka velkých lánů. Velké lány JZD tu byly již před 30 lety a v řekách a potocích bylo dost vody. Prostě u nás málo prší. Prší zato jinde ve světě, dívejte se na reportáže z ciziny. Z oceánů se vypaří stále dost vody, ale padá dolů jinde vlivem jiného proudění vzduchu.

V minulosti se bojovalo proti melioracím, dnes proti přehradám. Vody však s ohledem na plýtvání a větší spotřebu nebude nikdy dost, proto dejme zelenou stavbě přehrad, co vytvoří pracovní příležitostí a do budoucna ,místa vhodná k rekreací a odpočinku. Uvažujme dopředu víc, jak jedno volební období

Idea rodinných farem je možná pouze v podmínkách silné dotační politiky státu a fondů EU nebo při jejich zaměření na speciální, tedy i okrajovou, zemědělskou výrobu, např. pěstování bylin. V podmínkách volné konkurence v zemědělství by velikost farem určovala především dosahovaná produktivita práce.

Na základě tempa realizace dálniční sítě a občanské vybavenosti lze konstatovat, že klimatické změny jsou podstatně rychlejší než schopnost našeho státu postavit šest přehrad. Co může v horizontu deseti let podstatně změnit situaci je změna hospodaření se zemědělskou půdou. Je třeba motivovat

zemědělce ke zvýšení zástavu skotu a pole hnojit statkovými hnojivy, která jsou schopna zadržet vodu v půdě a přijetím známých účinných opatření schopných zabránit erozi půdy. To může být účinnější než slibovaných šest přehrad. Důležitá je i změna pěstovaných plodin, kde převažuje kukuřice

do bioplynových stanic a řepka. Mimo to je potřeba zabránit dalšímu rozšiřování „betonových ploch“ a znehodnocování orné půdy výstavbou supermarketů, logistických center, slunečních elektráren, průmyslových zón a výstavbou „satelitních“ měst. K tomu by měla být opět využita nefunkční

průmyslová infrastruktura, pro výstavbu domů volné pozemky v rámci intravilánu obcí a měst, u slunečních elektráren střešní konstrukce hal a komplexů budov. Situaci může kladně ovlivnit i městská architektura zaměřená na „ozelenění“ střech a volných prostranství.

Postavit několik velkých přehrad je rozumné. Ekologistům se to pochopitelně nelíbí, jim se žádný rozumný návrh nelíbí. Nic proti mokřadům, nebo malým rybníčkům a tůňkám, pokud jsou udělány tak že neprodukují miliony komárů, ale stačí srovnání milionu tůněk s jednou přehradou a není co řešit.

Vrátit zemědělství do období před kolektivizací bohužel propagují vlivné skupiny podporované ze zahraničí. Je to nesmysl už z toho důvodu že o práci v zemědělství nemají mladí lidé zájem a rozdrobení pozemků i farem provozujících bio výrobu, by znamenalo více lidí.

Musíme se smířit s tím že teď i v budoucnu budou zemědělskou činnost provozovat až na výjimky velké firmy. To není žádná tragédie, zákony stanovuje stát a pokud je rozumně nastaví, není co řešit. Svádět lány řepky na Agrofert je nesmysl.

Do biopaliv nás nahnala EU a i když až po letech uznala, že biopaliva přírodě škodí, přesto svá nařízení neodvolala. Rozbití velkých firem podnikajících v českém zemědělství by uvítaly zahraniční podniky. Znamenalo by to další diskriminaci českých zemědělců a jim by zmizela konkurence.

Je to z části globální problém. Min. Toman je v pozici teoretika s nápady vodních nádrží. Ale to sucho nevyřeší. Největší problém, jak už zmiňujete je u těch kdo krajinu tvoří a to jsou zemědělci a z části lesníci. A tam se Tomanovi, se střetem zájmů, nechce ani teoretizovat. Otázka velkých peněz.

Vrátit krajinu před komunist. kolektivizaci je nemožné ale zmenšit osevní plochy (30ha je výsměch),její skladbu a okamžitě skončit se spalováním potravinových plodin. Samozřejmost je také vracení zeměd. zvířat na pastvu do podhor. oblastí. Jediná volně viditelná ****** je dnes na zápraží Agrofertu.

Souhlasím s panem Koplíkem v jeho odborných názorech na danou problematiku a i s tím , že prostor pro příspěvky je malý.

Josef Musil
06.06.20

Souhlasím, že stavy skotu jsou základem pro udržení úrodnosti půdy.Půda by měla být vyhnojena chlévskou mrvou nejméně jednou za čtyři roky. Současně je nutné pěstovat vice jetelů a jetelotrav. Problém vidím ve zvýšení nákladů a snížení produktivity práce. Navrhuji řešit dotacemi !!!

Josef Musil
06.06.20

Souhlasím, že stavy skotu jsou základem pro udržení úrodnosti půdy.Půda by měla být vyhnojena chlévskou mrvou nejméně jednou za čtyři roky. Současně je nutné pěstovat vice jetelů a jetelotrav. Problém vidím ve zvýšení nákladů a snížení produktivity práce. Navrhuji řešit dotacemi !!!

Celý život žiji na vesnici. Sucho je jistě velký současný problém. Často slyším názory „odborníků“ co s tím. Jak udržet vodu v krajině? Jejich názory mne děsí.

Škoda že rozsah příspěvků je tak malý že nedovoluje vyjádřit se trochu obšírněji.
Problém č.1 Humus.
Myslím, že se shodneme, že vodu v půdě zadržuje humus a ten vzniká z organické hmoty dodané do půdy.

To je ale v rozporu s nynějším způsobem chovu dobytka. Dřív byl v každém vesnickém stavení nějaký dobytek a v každé vesnici (po kolektivizaci) kravín vepřín atd.
Velkochovy a způsob „podestýlky“ zaručí že do půdy dáme nanejvýš kejdu a ta humus nevytváří.

Rostoucí počet „ekologických“ bioplynových stanic zaručí že i ta organická hmota která na polích vznikala a zase se do nich vracela v bioplynkách většinu přeměníme na plyn, který spálíme a do půdy dáme jen zbytek, digestát a tím půdu o humus neobohatíme.

Seniorský parlament, z.s., IČ 07132051 © 2018 - 2020. S vytvořil SEPIA SOFT s.r.o..