Slovo úvodem

Vážení a milí,

poslední týden v červenci jsme projednali tyto zákony:

Otcovská dovolená se pravděpodobně prodlouží na dva týdny a podmínky nároku na ošetřovatelské volno se patrně zmírní, předpokládá to poslanecká novela o nemocenském pojištění.

Závěrečným hlasováním prošel i vládní návrh o dětských skupinách. Na jesle se nezmění, budou i nadále pro starší děti. Předloha také zakotvuje jejich financování.

Zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci a příspěvek 500 korun za každé vychované dítě od roku 2023 jsme schválili ve vládní novele o důchodovém pojištění. Zároveň jsme odhlasovali možnost předčasného důchodu až o pět let pro příslušníky integrovaného záchranného systému bez dopadu na výši penze.

Dodatečné přidání 300 korun k důchodům by příští rok stálo podle důvodové zprávy 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. Ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodnilo zvýšení důchodů tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

Zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením, kteří využívají pobytové sociální služby, jsme schválili v poslanecké novele o sociálních službách. Částky by měly být stejné, jako mají postižení, kteří žijí doma. Stát by na těchto dotacích vydal podle odhadu předkladatelů o 3,4 miliardy korun ročně navíc. Předkladatelé rovněž uvedli, že naopak díky tomu by mohl stát snížit dotace na sociální služby.

Obce v okolí Vrbětic na Zlínsku (Bohuslavice nad Vláří, Haluzice, Lipová, Slavičín a Vlachovice), jejich obyvatelé i Zlínský kraj by si mohli za výbuchy munice z roku 2014 rozdělit celkové odškodnění téměř 700 milionů korun.

Návrh zákona podepsali poslanci napříč poslaneckými stranami. Mezi podepsanými jsou hlavně poslanci, kteří jsou ze Zlínského kraje. Pro hlasovalo 113 poslanců ze 123 přítomných, proti nehlasoval nikdo. Předlohu jsme schválili ve zrychleném režimu.

Schválené zákony budou odeslány do Senátu k projednání.

Radek Vondráček

Vyhledat diskuzi

Novela zákona - Zákoník práce

63 %

Znění návrhu

Návrh poslanců novely zákony


63 %

Váš názor nás zajímá

Má být institut home office standartním nástrojem - formou práce i mimo nouzové období?

Praktické fungování institutu home office podle předkladatele v mnoha oblastech neodpovídá současnému znění zákoníku práce, proto se navrhuje komplexnější změna. Home office má být standardním nástrojem - formou práce, dostupnou svým využitím jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance - standardně, nikoliv pouze v nouzovém období. Obě strany mají mít možnost se na této formě práce dohodnout a obě strany mohou o home office požádat.

Upravuje se také oblast úhrady nákladů souvisejících s home office. Zaměstnavatel je povinen při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a které s výkonem práce bezprostředně souvisejí; tyto náklady nesmí být zahrnuty ve mzdě, platu nebo odměně z dohody. Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou sjednat úhradu těchto nákladů paušální částkou.

Významnou oblastí je duševní hygiena: v rámci home office tak má být zaměstnancům umožněn nejen kontakt s ostatními členy týmu, kolegy; ale také právo na "vypnutí" - tj. čas, kdy má zaměstnanec volno dle standardního rozvržení pracovní doby, a ve kterém si práci může dobrovolně rozložit, nikoliv být úkolován zaměstnavatelem; zaměstnavatel tak nemůže vyžadovat výkon práce zaměstnance v době mezi 20h – 6h, o sobotách, nedělích a ve svátcích, nevyplývá-li z povahy práce nezbytnost práci v této době nařizovat.

Hlasování je anonymní a nelze jej odvolat.
Hlasovat můžete pouze jednou.
Hlasuji pro ANO (30) Hlasuji pro NE (18) Komentovat

MŮŽETE HLASOVAT ANO NEBO NE, PŘÍPADNĚ MŮŽETE po odhlasování ano/ne JEŠTĚ VLOŽIT KOMENTÁŘ.


Komentáře ostatních hlasujících

Hlasuji ano, protože by měla být uzákoněna pravidla, ale mám obavy, že z toho bude zase paskvil.

Při rozboru se dá odvodit, že může nastat poměrně dost problémů. Zejména mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatel bude vyžadovat HO, ale při odmítnutí zaměstnancem, nastanou vzájemné problémy! Je zřejmé, kdo ve sporech vyhraje! Co kdyby se zavedlo i tzv. bydlení ve firmě - opačný HO?

Hlasuji ANO ale tento institut by neměl být nikým zneužit

Krok správným směrem.

Řád a pravidla zakotvená v ZP. Záleží jen na tom, co jsou poslanci a senátoři schopni s tím zákonem udělat. Známe už dávno, kolik nepodarků stvořili!

Hlasoval jsem ANO, ale ve své konzervativní 13.komoře jsem pro NE. Jenže pokrok člověk nezastaví a je lepší, když "novodobé výmysly" mají nějaký řád.

Standardním se jistě nemyslí povinný. Nakonec v návrhu čtu, že to je možnost pro obě strany stejná. Navíc se mi líbí i otázka úhrad nákladů na HO ze strany zaměstnavatele zaměstnanci. Včetně otázky osobních potřeb. Čili pokud toho někdo nezačne zneužívat a překrucovat výklad, jak je u nás zvykem?

Na první pohled je jasné, že jde o dohodu zaměstnavatele a pracovníka, ale mám obavy, z toho nebude více "povinností" a problematických úkonů, než aby to bylo přínosem. Je v tom tolik diskutabilních aspektů, že je co zvažovat... Takže jako možnost ano, ale jako standartní nástroj spíše ne...

Tak nevím. Přečetl jsem si ten návrh (zde) ještě jednou a nevidím tam příliš chyb. Samozřejmě, že se najdou mezi námi odborníci a na něco kápnou. Základní věci jsou v návrhu popsány a opět jen zdůrazňuji, že by mělo jít o svobodné rozhodnutí obou stran. Zaměstnavatele a zaměstnance.

Pracovně právní definice tohoto vztahu bude dobré pro obě strany zaměstnavatel a zaměstnanec. Tento způsob práce, před pandemií tak trochu popelka, pomáhá ke snížení nákladů zaměstnavatele i zaměstnance (pokud to rezidentní bydlení do*****). Výrazně se snížila uhlíková stopa každého na HO.

Milos Adam
13.04.21

U statu a samospravy rozhodne NE. Stat ma slouzit lidem. U sluzeb, kdy je treba osobni kontakt taky NE. A co kuchari, strojvedouci, ridici, holici, zdravotnici, hasici, policiste?

Pokud tento způsob práce má být do budoucna cílem, tak to je to , co nám v budování kapitalistické společnosti dosud chybělo. Neznat spolupracovníka, souseda,nemít kamarády, každý jen pro sebe a žít jen pro byznys jako SOROS a jemu podobní a ostatní jako stádo poslušných ovcí

NE, jen ve vyjímečných případech, tento způsob práce úplně ruší práci v jakémkoli kolektivu a dobré vztahy nejen osobní, ale vztahy v celé firmě,což se již dnes podepisuje na veškerých mezilidských vztazích, nejen v komunikacích.

NÉ, že má, ale ANO, že může. Má to zatím celou řadu nejasných vztahů z hlediska pracovněprávních vztahů, nákladů a náhrad a odpovědnosti za činy vzniklé v "pracovní době".

Mělo by to být především na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Vždyť i práce na home office se dá kontrolovat, tak si nemyslím, že by lidé pracovali hůř než třeba v kanceláři.

Josef Geier
13.04.21

Mělo by to zůstat jen pro výjimečné zdravotní a pracovní situace. Zhoršuje to pracovní m*****ku a mění k horšímu i mezilidské vztahy na pracovišti.

Samozřejmě, že ano. Je věcí každého zaměstnavatele, jak si pracovní činnost ve firmě organizuje!

V r.2012 jsem nabídla své zaměstnankyni (těžce nemocné) HO, jasně měla vymezeny úkoly, které plnila 100%! Pomohlo to tehdy jí, ale i zaměstnavateli. Stejně všichni touží po kratší PD a HO je výhodný pro obě strany.

Hlasuji pro, pokud je to výhodné pro obě strany. Ulehčí se i dopravě.
Předpokládám, že tazatel má na mysli "standardním" nástrojem.

Ano. Výhodné pro firmu (úspora prostor...) i pro zaměstnance (přizpůsobí si dobu výkonu práce). Současné možnosti on-line konferencí umožňují i operativní jednání. Navíc tak mohou pracovat i odborníci s trvalým bydlištěm mimo místo výkonu práce.

Takový zaměstnanec by měl mít právo si vybrat, pokud s tím bude souhlasit i zaměstnavatel. Nevidím důvod, proč ne, když to oběma vyhovuje.

Hlasoval jsem ne. Home office je vhodný jen pro některé zvlášť vybrané profese. Jako příklad uvádím překladatele. Jinak v práci je nezbytný neustálý kontakt a spolupráce s ostatními kolegy. Šéf oddělení také musí mít neustálý přehled o tom, který pracovník co dělá .

2) zajistit do domácího PC nebo NB citlivá a tajná data. Další problém je sociální , styk s lidmi v domácím vězení nelze zůstat na trvalo. Proto myslím, že by HO mohl být užíván jen invalidy a krátkodobě i jinými zaměstnanci, pokud o to požádají, nebo lidmi se špatnou dopr. situací s dojížděním.

Hlasovala jsem ano, ale jen výjimečně a v případě, že se dohodnou obě strany a pak se i vypořádají s podrobnými podm. a úhradami. Před lety . kdy jsem měla zdrav. probl. s chůzí, by to bylo pro mne řešení a mohla jsem pracovat doma dalších 5 let a možná i dosud, ale byl problém a takový je i nyní,

Koronavirus přináší i nové příležitosti. Je nutné ale zohlednit náklady spojené s domácí prací včetně dalších okolností.

Podmínky, ze strany zaměstnavatele , upravit i dle názoru zaměstnavatelů. Vyhnout se pokud možno absolutním zákazům a příkazům, pak se musejí hledat výjimky.

V žádném případě ne. Musí jít jen o rozhodnutí každého zaměstnavatele, nikoliv o zákonně předepsaný způsob práce!

Seniorský parlament, z.s., IČ 07132051 © 2018 - 2021. S vytvořil SEPIA SOFT s.r.o..