Slovo úvodem

Vážení a milí přátelé,

k jednání pléna Poslanecké sněmovny jsme se sešli ve čtvrtek 19. listopadu a pátek 20. listopadu. Tyto dva jednací dny byly z pohledu jednacího řádu Poslanecké sněmovny unikátní, neboť jsem svolal sedm mimořádných schůzí, což se v historii Poslanecké sněmovny doposud nestalo. Žádosti na jejich svolání jsem obdržel od všech poslaneckých klubů a také od vlády.

Minutou ticha jsme uctili památku zemřelých na onemocnění covid-19.

Hned v úvodu mé krátké rekapitulace našeho jednání bych zde rád zmínil usnesení, které jsme většinově přijali. Vyjádřili jsme v něm poděkování všem zdravotníkům, pracovníkům v sociálních službách, hasičům, policistům, vojákům, hygienikům a dalším, kteří se starají o pacienty s nemocí covid-19 a i jinak přispívají ke zvládnutí epidemie. Jejich každodenní náročné práce si velmi vážíme.

Ve třetím čtení, v rámci hlasování daňového balíčku, jsme zrušili takzvanou superhrubou mzdu. Zároveň jsme schválili zdanění hrubé mzdy 15 procenty a u osob s měsíčním výdělkem nad 140.000 sazbou 23 procenty. Současně jsme odhlasovali zavedení stravenkového paušálu, zvýšili jsme spotřební daň z tabákových výrobků.

Dále jsme ve třetím čtení odhlasovali vládní předlohu o evidenci skutečných majitelů, jež vychází z evropské směrnice.

Prodejci pojištění budou mít zřejmě delší lhůty na doklad odbornosti, schválili jsme to v příslušné poslanecké novele. Zmrazili jsme platy ústavním činitelům a soudcům na jeden rok.

Jak předlohu týkající se daňových změn, tak i schválené zákony o evidenci skutečných majitelů, o platu ústavních činitelů, o delších lhůtách na doklad odbornosti prodejcům pojištění bude ještě projednávat horní komora Parlamentu.

Vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, žádosti jsme vyhověli a nouzový stav prodloužili do 12. prosince 2020.

Jednali jsme v omezeném formátu a dodržovali platná hygienická nařízení vyhlášená vládou.

Radek Vondráček

Anketa

Poslanci s vědomím zvýšení schodku státního rozpočtu zrušili superhrubou mzdu. Zároveň schválili 15procentní zdanění hrubé mzdy, u osob s měsíční mzdou nad 140.000 schválili sazbu 23 procent. Jaký máte názor (ano/ne)?

Archiv anket

Vyhledat diskuzi

Zvýšení příspěvku na postižené


Znění návrhu

Senát předložil sněmovně návrh zákona 26. 4. 2018.


Váš názor nás zajímá

Souhlasíte se zvýšením měsíčního příspěvku o 6 tis. kč na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením (iv. st)?

  • Návrh chce o 6000 korun zvýšit příspěvek na domácí péči o lidi s nejtěžším postižením. Zvýšení na 19.200 korun měsíčně má mimo jiné zajistit, aby tito lidé nekončili v ústavech.
  • Návrh upravuje zvýšení příspěvku na péči osobám, kt. byl přiznán IV. stupeň příspěvku na péči a zůstávají v domácím prostředí.

Diskuze a hlasování u tohoto návrhu již není aktivní.


Komentáře ostatních hlasujících

Pouze ale do domácí péče. V zařízeních sociální péče pečovatelé nemají žádné finanční výhody a nemají je ani klienti. Pouze provozovatel. Nejsou příplatky za péči o ležící klienty a proto nejsou pečovatelé. S klienty s příspěvkem se stal byznys pro zařízení.

Za peníze se zdraví koupit nedá ale lze snížit utrpení postiženého.

Určitě souhlasím se zvýšením příspěvku, mám vlastní zkušenost s péčí o rodiče a proto vím jak náročné to je. Velmi si vážím všech, kteří to zvládnou na úkor vlastního pohodlí.

Ano, vím o čem to je, starala jsem se o maminku i o tatínka.

Bylo by kontraproduktivní, aby u pečujících osob docházelo k psychickému a fyzickému vyčerpání. Za navýšením prostředků vidím možnost zjednodušit péči těm, kteří se starají o lidi s postižením.

Ano,ale navrhuji využít část příspěvku na registrované služby zdravotní péče, která není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo je s doplatkem(např. ošetřov., fyzioter. péče, PZT, lůžko sociální péče ve zdrav. zařízení). Registrované služby sociální péče (pečovatel, asistent, respit,obědy).

Ne, když přidávat, tak od 2. Stát se musí postarat o ty co nemohou pracovat. I za cenu toho, že se bude znova a nezávisle posuzovat, kdo je a kdo není oprávněn tuto pomoc dostávat.

Pavel Mach
13.02.19

Rozhodně ano. Pro osobu, která se stará o takto postiženého nebo starého člověka končí z větší části jeho osobní život. Tato obětavost se nedá penězi ani nahradit. Je to velice náročné na psychiku.

Rozhodně ano, péče v domácím prostředí nakonec pro stát vyjde méně nežli v instituci. I po zvýšení příspěvku na péči, nelze uhradit veškeré s domácí péčí související náklady. Pečovala jsem o maminku a vím, jak je právě domácí prostředí pro starého, či postiženého člověka velmi důležité!

Je to správné a určitě i pro státní pokladnu šetrnější.

Souhlasím. Celodenní péče o těžce postiženého člověka je nejen fyzicky, ale i psychicky velice náročná. Zvýšením příspěvku se zvýší počet v domácí péči, což je levnější pro stát a více vyhovuje i postiženému.

Ano souhlasím. Správně to popsala paní Dobešová. Není co závidět pacientům ani těm co mají tu trpělivost se o tyto lidi starat. Já osobně před nimi smekám.

Podle mých zkušeností je vhodné zvýšit přispěvek na peči, ale pokud ta péče je skutečně odborná. Podle mých zjušenosti tomu mnohdy není.

ANO domácí péče o zdravotně postižené vyjde stát levněji než státní zdravotnická zařízení.
Stanek

Ivan Straka
13.12.18

pečoval jsem o manželku po jejím úrazu řadu let a proto doporučuji zvýšení finančního příspěvku

Naprosto souhlasím s názorem paní Dobošové a připojuji se k němu.

Ano, ještě bych tu částku zvýšil. Starat se o nemocného, postiženého nebo nemohoucího člověka je služba k nezaplacení.

Ano, souhlasím. Doma je doma. Ústavní péče je mnohem dražší, dlouhá čekací doba, nedostatek zdravotníků a pečovatelek. Doma pečuje příbuzný, který zná potřeby a nálady nemocného a dovede je naplnit. Sníží se počet osob v evidenci ÚP, kteří péči o blízkého příbuzného pojmou jako zaměstnání.

Seniorský parlament, z.s., IČ 07132051 © 2018 - 2020. S vytvořil SEPIA SOFT s.r.o..